Obec Radslavice
Olomoucký kraj
počet obyvatel
1128
nadmořská výška
223 metrů
Napište nám Sledujte nás na facebooku Fotogalerie

Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Naše obec > Historie a osobnosti

Historie a osobnosti obce

Ocenění obce

Radslavice patří k osadám, u kterých díky neexistujícím dokladům není přesně zjištěno kdy a jakým způsobem vznikly. První písemná zmínka o Radslavicích je až ze 13. respektive 14. století. Podle nauky o zeměpisných jménech - toponomastiky lze domýšlet, že název Radslavice je odvozen od osobního jména Radslav a znamená ves lidí Radslavových. Koncovka -ice naznačuje, že Radslavice mohly vzniknout v období 10. až 12. století. Nejstarší archeologický nález v obci pochází z 9. či 10. století a má charakter sídlištní. K názvu obce lze ještě říct, že až do roku 1925 se v souladu s výslovností psalo Raclavice a teprve nařízením Zemského úřadu v Brně při všeobecné úpravě názvu obcí byl změněn název na Radslavice.

V písemných památkách se Radslavice poprvé objevují v listině krále Přemysla Otakara II. Pro pány ze Šternberka z roku 1269, kde je uváděn jako svědek Radslav z Radslavic (tato listina je středověkým padělkem vzniklým asi o 50 let později, přesto se dá říct, že jména svědků vycházela z pravých listin tehdejší doby). V pravých dokumentech se Radslavice poprvé uvádí v roce 1375, kdy se připomíná Jaroslav z Radslavic.

Před rokem 1620 měly již Radslavice 53 selských či zahradnických usedlostí. V průběhu třicetileté války zpustlo 18 domů, avšak po ukončení bojů byla větší část z nich znovu obsazena.

Mezi významné události v Radslavicích patří založení místní školy, ke kterému došlo v r. 1784 čisocha sv. Jana Nepomuckého 1785. Tato škola byla vytvořena jako pobočka farní školy v Pavlovicích. První zmínka pochází z března 1785. Koncem 18. století vystavěla radslavská obec kapli, zasvěcenou sv. Floriánovi.

Po roce 1880 nastalo období delší 30 let, kdy se dá říct, že Radslavice se mění v novodobou obec. Roku 1881 byl u Malých Prosenic v souvislosti s výstavbou cukrovaru postaven most přes řeku Bečvu. Současně byla zřízena polní cesta pro přístup k mostu. V roce 1890 došlo ke stavbě silnice z Radslavic do Tučína, o rok později pak do Malých Prosenic a Pavlovic. Roku 1902 je vybudována i silnice k Přerovu. V letech 1899 až 1901 byla odvodněna většina pozemků katastrálního území, úplné odvodnění bylo dokončeno po 1. světové válce v roce 1920. Tím získaly radslavské pozemky na úrodnosti i ceně. V roce 1901 je vytvořeno rolníky z Radslavic a okolí rolnické mlékárenské družstvo, které v říjnu téhož roku uvádí do provozu parní mlékárnu.
1. 6. 1912, po pětiletém úsilí, dochází v Radslavicích k otevření samostatného poštovního úřadu. 1. 9. 1911 je v obci zavedena elektrické energie. V roce 1903 byl postaven nový most přes řeku Bečvu a byly započaty práce na regulaci řečiště Bečvy. Tyto byly dokončeny v roce 1905.

V oblasti kulturní a společenské si zaslouží pozornost stavba nové, na tehdejší dobu velmi moderní školní budovy v roce 1884. V roce 1893 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, roku 1905 vzniká čtenářský spolek Hospodářská besídka. Roku 1910 je založen v obci odbor Národní jednoty čítající na 100 členů. Tento odbor má zásluhu na vzniku tělocvičné jednoty Sokol Radslavice v roce 1913.

V období první republiky bylo nejvýznamnější akcí v Radslavicích scelování pozemků. V letech 1930 až 1932 bylo z celkové rozlohy katastru 701 ha do scelování pojato 624 ha. Při tomto scelování byl přerušen tok Libušky, která vyústila do odvodňovacího příkopu. V letech 1928, 1931, 1935 a 1936 je budována v obci obecní kanalizace.
V tomto období byly v obci dva hostince, dva obchody, trafika, dva kováři a stolaři. Řeznictví se rozšířila ze dvou na čtyři. Dále zde působily 2 až 3 obuvníci, 2 až 3 krejčí, holič a až 3 obchodníci s uhlím. S rostoucím průmyslem v okolí je v obci silná skupina stavebních dělníků. V roce 1920 je zřízena obecní knihovna a r.1928 zřizuje a slavnostně otevírá obec mateřskou školu. V roce 1922 byl v obci slavnostně odhalen pomník padlých se sochou prezidenta T.G. Masaryka.
V roce 1932 je postaven filiální kostel - chrám svatého Josefa a stává se dominantou obce (zasvěcen sv. Josefu světícím biskupem J.M.Janem Stavělem dne 25. 9. 1932). V roce 1938 je zbourána kaple sv. Floriána, prvý pohřeb je v obci v září 1938, hřbitov je vysvěcen v roce 1941.
Mezi válkami bylo postaveno 36 nových domů a nový železobetonový most přes Bečvu, který byl zničen při ústupu Němců v květnu 1945.

Těsně po druhé světové válce se v obci vytváří silná skupina Svazu české mládeže a Junáka. Zemědělci se sdružují v místní organizaci Jednotného svazu zemědělců. Divadelní ochotníci v roce 1945 zakládají samostatný divadelní spolek Radslav, který ročně nacvičuje 1 až 2 představení. V červnu téhož roku vzniká v obci jednotná sportovní organizace které zůstává název TJ Sokol. Aktivní jsou i členové Sboru dobrovolných hasičů.

V roce 1947 je provedena regulace místního potoka a v r. 1947 - 1948 je vydlážděna silnice z Radslavic k Malým Prosenicím. V roce 1948 je zaveden také místní rozhlas, tím ukončil svoji činnost obecní bubeník. Když se cca 180 obyvatel odstěhovalo do pohraničí, žije v obci v roce 1947 750 obyvatel.

V období budování socialismu se mládežnické organizace přeměňují na Československý svaz mládeže, po zrušení Junáka vzniká ve škole pionýrská organizace. Nově se vytváří Lidová myslivecká společnost Radslavice a protože samostatné spolky nemohou vyvíjet po roce 1950 činnost, zařazuje se divadelní spolek Radslav nejprve pod ROH (odbory) a v roce 1953 přechází do TJ Sokol.

Část živnostníků v obci odešla pracovat ve stejné profesi do státních či družstevních podniků, z větší části se stali dělníky v průmyslu. Socializaci se nevyhnulo ani Rolnické mlékárenské družstvo. Její radslavská mlékárna byla po r. 1950 zestátněna.
JZD vzniklo poprvé pod silným nátlakem v roce 1952. Po rozpadu v následujícím roce znovu vzniká po rozsáhlé kampani v květnu 1957. V obci se pak buduje mechanizační středisko, objekty živočišné výroby (drůbežárna a kravín) V roce 1972 se slučuje JZD Radslavice s dalšími 6 družstvy v JZD Moravská brána Prosenice.
Největší investiční akcí této doby byla výstavba obecního vodovodu v rámci akce "Z "a to v letech 1972 až 1975. Současně byla provedena výstavba koupaliště. V roce 1986 až 1988 bylo v akci Z vybudováno nákupní středisko Jednoty. V tomto období byla postavena hasičská zbrojnice, zařízení a úpravy fotbalového hřiště, sokolovna s přístavbou kina atd.

 Významné osobnosti

František Slaměník

* 4.10.1845 v Radslavicích
+ 2.7.1919 v Přerově
Je nejvýznamnějším rodákem obce, ředitel měšťanských škol v Přerově, organizátor moravského učitelstva a zakladatel muzea Komenského v Přerově. Na jeho rodném domě č.p. 32 je umístěna jeho pamětní deska a jeho jméno nese Slaměníkova mateřská škola.

Msgre Antonín Kobliha

 * 13.6.1851 v Radslavicích
+ 12.8.1933 v Olomouci
Působila jako kaplan, vikář a později jako první český dómský farář. Dosáhl hodnosti papežského domácího preláta a byl čestným kanovníkem kapituly kroměřížské.

RNDr. Jindřich Zapletálek

 * 4.11.1909 v Radslavicích + 1.3.1946 v Radslavicích
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu brněnské univerzity, studie zakončil získáním doktorátu přírodních věd. Vědecky působil na biologické stanici v Lednici se zaměřením na botaniku. Působil jako profesor na papežském gymnáziu na Velehradě.

RNDr. Alois Zapletálek

* 31.12.1910 v Radslavicích + 25.6.1990 v Bratislavě
Je mladším bratrem Jindřicha, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a získal titul doktora přírodních věd. Jeho pozdější odborné zaměření ovlivnila stáž na Vysoké škole svářečské v Paříži. Při založení Výzkumného ústavu svářečského v Bratislavě tento pomáhá budovat a rozvíjet.

Alois Caletka

*19.6.1916 v Radslavicích
+ 11.6.1997 v Třebíči
Byl typograf, novinář, textař a učitel polygrafické mládeže. Původně se vyučil ručním a strojním sazečem, pracoval v tiskárně v Přerově . Po získání pedagogického vzdělání a žurnalistických znalostí se stal zakladatelem polygrafického školství Severomoravského kraje. Svou pílí, svědomitostí, řemeslným umem, ale i svými uměleckými vlohami se dopracoval k ideálu dokonalosti sazby-k mistrovské typografii.

Prof.PhDr. Alois Knop,Csc.

 * 31.5.1917 v Radslavicích
+ 6.2.2001 v Ostravě
Bohemista, univerzitní pedagog, překladatel a tlumočník, studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Stal se odborným učitelem a později získal plnou kvalifikaci středoškolského profesora. Je jedním ze spoluzakladatelů vysokého pedagogického školství na Ostravsku.Kromě pedagogické práce je profesor Knop známý i svými vědeckými a odbornými pracemi, je autorem několika knižních publikací.

Svatopluk Matyáš

* 18.10.1929 v Radslavicích
Je absolventem divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Působil jako herec v Hradci Králové a pak ve Státním divadle v Ostravě a nejdéle ve Státním divadle v Olomouci. Během svého divadelního působení vytvořil řadu hlavních shakespearovských postav. Hrál v mnoha filmech a často byl obsazován do různých televizních rolí. Nyní žije v důchodu v Praze.

Doc.PhDr. Jiří Sehnal,Csc.

* 15.2.1931 v Radslavicích
Vystudoval hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Po ukončení studií nastoupil do Univerzitní knihovny v Olomouci, později působí v oddělení dějin hudby Moravského muzea v Brně. Po získáni titulu doktora filozofie dosáhl hodnosti kandidáta věd o umění a od té doby přednáší na filozofických fakultách univerzit v Brně a Olomouci. I po odchodu do důchodu nadále přednáší a vědecky pracuje.

PhDr. Josef Harna

* 5.7.1939 v Radslavicích
Od dětství byl hluboce ovlivněn svým otcem, dlouholetým knihovníkem zájmem o kulturu, zejména o literaturu a studium dějin. Na Filozofické fakultě univerzity v Brně studoval historii a český jazyk. Po krátkém mezidobí, kdy působil i jako učitel se věnuje vědecké práci v oboru historie v brněnské pobočce Historického ústavu ČSAV. Po získání hodnosti doktora filozofie mu byla udělena hodnost kandidáta historických věd. V současné době Dr. Harna působí jako vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, kde je pověřen vedením oddělení českých dějin 19. a 20. století.

Leopold Veselý

*28.10.1859 v Budišově
+ 28.4.1930 v Kroměříži
Byl řídícím učitelem na škole v Radslavicích v letech 1890 až 1912. Kromě toho, že byl výborný pedagog a organizátor kulturních a vzdělávacích akcí, se významně podílel na hospodářském rozvoji obce. Patřil k zakladatelům hasičského sboru, mlékařského družstva a radslavické mlékárny, zasloužil se o odvodnění pozemků, stavbu silnic, zavedení elektrického proudu aj. Za zásluhy o obec byl jmenován čestným občanem Radslavic.

Jaroslav Dostalík

* 14.5.1880 v Radslavicích
+ 2.2.1942 v koncentračním táboře Osvětim
Byl rolníkem na svém rodném gruntě v Radslavicích, ale od mládí jevil zájem o veřejnou činnost. Podílel se na založení moravské větve agrární (republikánské) strany a v počátcích jejím významným činitelem. V Radslavicích vydával časopisy Český rolník, Česká selka a Jednota venkova. V letech 1909 až 1919 byl starostou obce Radslavice a pak až do r. 1931 členem obecního zastupitelstva a obecní rady. Jeho přičiněním byl v Radslavicích zřízen poštovní úřad, zaveden elektrický proud, postaven památník T.G.Masaryka a učitelský dům, založen čtenářský spolek a TJ Sokol aj. Byl též dobrým divadelním režisérem a sbormistrem pěveckého spolku

Osobnosti obce Radslavice

Významní rodáci obce

Držitelé Medaile Františka Slaměníka:

Marta Bouchalová

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2013

Přemysl Dostalík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2013

Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc.

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2013

Jaroslava Elšíková

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2009

Antonín Lukáš

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2009

Eduard Hrbáček

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2008

Josef Hrdlička

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2008

Vladimír Šindler

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2008

Stanislav Jemelík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2003

Miroslav Caletka

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2003

Stanislav Lukáš

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2002

Josef Harna

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2002

Josef Šindler

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2001

Jan  Petřík

Medaile Františka Slaměníka  udělena v roce 2001

Svatopluk Matyáš

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2001

Stanislav Caletka

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2000

Bohumil Barbořík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2000

Jaromír Padalík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2000

Vladislav Vičík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1999

Pavel Složil

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1999

Josef Caletka

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1999

Ing. Milan Zdráhal

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1998

Josef Caletka - malíř

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1998

Bohumil Jemelík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1998

Alois Hrabal

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1998

Prof. PhDr. Alois Knop  CSc.

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1997

Alois Caletka

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1997

Vojtěch Hošťálek

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 1997