Osobnosti obce - ocenění v roce 2013

Marta Bouchalová, Přemysl Dostalík, Prof.Sehnal

Marta Bouchalová

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2013

Paní Marta Bouchalová se narodila 1.ledna 1951 v Radslavicích.
Vystudovala SPgŠ v Přerově – obor učitelství pro mateřské školy, a v r. 1973 nastupuje do mateřské školy v Radslavicích, kde společně s kolektivem zaměstnanců spolupracuje se Státním zdravotním ústavem v Praze na projektu „Zdravá mateřská škola“. Její snahou jako pedagožky bylo vést naše děti k lásce k přírodě, k domovu a k lidem. Seznamovala je s tradicemi a lidovými zvyky, s památkami v naší obci a v jejím okolí. V r. 2000 je jmenovaná ředitelkou Slaměníkovy mateřské školy. Vypracovala Rámcový vzdělávací program s názvem „Chaloupky naše“. V r. 2008 po 35 letech působení na naší mateřské škole odchází do starobního důchodu.
Paní Bouchalová hodně svého času věnovala a stále věnuje i spolkové činnosti.
Od svých svých 17 let je aktivní členkou TJ Sokol Radslavice, pro kterou vykonávala funkci vedoucí odboru turistiky, byla organizátorkou turnajů ve vybíjené, běhala orientační závody. V r. 1973 pomáhala s organizací přeboru ČSSR v Závodě turistické zdatnosti, který probíhal v naší obci. Od r. 1974 vedla cvičení dětí předškolního věku v místní sokolovně.
Od r. 1977 byla členkou OV ČSTV v Přerově jako hlavní vedoucí Turistického oddílu mládeže. Pro jeho členy organizuje výlety, putovní tábory, vycházky do přírody, branné turistické závody mládeže.a tuto činnost byla odměněna v r. 1983 Ústředním výborem Československého svazu a tělovýchovy a sportu v Praze. 
V r. 1981 se stává náčelnicí Základní rekreační tělovýchovy při TJ Sokol Radslavice, cvičí mladší a starší žákyně. Při společenských akcích na hřišti, šibřinkách a při Mikulášské nadílce v sokolovně vedla program pro děti a organizovala zábavu a dětské soutěže. Účastnila se mnoha dalších aktivit v obci. 
V dřívější organizaci Československý červený kříž zastávala funkci aktivisty. Stále je členkou místního Sboru dobrovolných hasičů a druhé volební období pracuje v Komisi Školní a Kulturně – tělovýchovné při obci Radslavice.
V důchodovém věku - v roce 2011 na podnět knihovnice a předsedkyně KŠKT zakládá a vede Klub aktivních důchodců a organizuje jeho činnost. Zavedla pravidelné cvičení pro dříve narozené „Zumba Gold“, které se těší velké oblibě. Pořádá pro důchodce cyklistické výlety, pěší vycházky po okolí, pravidelné Posezení u kafíčka, vzdělávací kurzy a besedy, autobusové zájezdy za památkami a zajímavostmi i do vzdálenějších míst.
Činnost klubu pod jejím vedením je velmi bohatá a rozmanitá.

Cena je udělena za dlouholetou společenskou angažovanost v obci .

Přemysl Dostalík

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2013

Pan Přemysl Dostalík se narodil 29.dubna 1935 v Přerově.
Od mládí rád sportoval. Nejvíc si oblíbil cyklistiku, v letech 1950 – 1955 byl zakladatelem cyklistického oddílu TJ Radslavice – Sušice. V r. 1962 se zasloužil o vybudování hokejového hřiště.
Na kole v letech 1950 – 1955 dosahoval výborných výsledků v krajských a celostátních soutěžích. Po skončení vojenské služby se stal organizátorem cyklistických a jiných soutěží, zvláště „dětských dnů“.
Byl předsedou Okresního svazu cyklistiky, rozhodčím a vedoucím trenérem mladých cyklistů okresu Přerov.
Od roku 1971 byl členem pléna MNV Radslavice. Jistý čas vykonával funkci předsedy SRPŠ. Po odchodu do důchodu se vrátil ke svému oblíbenému kolu a v celostátních soutěžích horských kol veteránů reprezentuje naši obec po celé republice dodnes.
V roce 2008 ve svých 73 letech byl nejstarším účastníkem závodu seriálu Kolo pro život na trase o délce 70 km. V listopadu 2008 proběhlo v Praze Střešovicích slavnostní zakončení cyklistické sezóny a s tím spojené vyhlášení vítězů všech kategorií soutěže „Kolo pro život“ na kterém pan Přemysl Dostalík obdržel ocenění za svou vytrvalost a věrnost cyklistice a jako nejstarší účastník celoroční soutěže.

Cena se uděluje za aktivní sportovní přístup k životu bez ohledu na věk.

Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc.

hudební historik a organolog, narozen 15. 2. 1931 v Radslavicích (u Přerova)

Pan Jiří Sehnal je významným hudebním historikem a organologem. Narodil se 15.února 1931 v Radslavicích v rodině řídícího učitele místní obecné školy Františka Sehnala.
V šesti letech se s rodiči odstěhoval do Přerova a od té doby žije mimo Radslavice. Po absolvování reálného gymnázia v Přerově r. 1950 studoval hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Po ukončení studií v r. 1955 nastoupil do odd. katalogizace univerzitní knihovny v Olomouci a zároveň spravoval pobočku této knihovny v Kroměříži. V r. 1958 přechází jako knihovník do dokumentačního útvaru Výzkumného ústavu zelinářského v Olomouci.
Od r. 1964 působí v oddělení dějin hudby Moravského muzea v Brně jako odborný asistent a od r. 1978 jako jeho vedoucí. V r. 1967 získal titul doktora filozofie, v r. 1970 dosáhl hodnosti kandidáta věd o umění. R.1992 dosáhnul hodnosti docenta v oboru dějin hudby a v roce 1997 byl jmenován profesorem Masarykovy univerzity v Brně. Dodnes přednáší na filosofických fakultách universit v Brně a Olomouci a pracuje vědecky.

Vědecká práce pana profesora Sehnala je velmi rozsáhlá. Publikoval na 200 prací z oboru dějin hudby. Věnuje se převážně dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století.

Středem jeho badatelského zájmu je i dílo Adama Michny z Otradovic. Věnuje se intenzívně dějinám varhanářství na Moravě od 16. století až do počátku 20.století. Četné jeho články pojednávají o dějinách hudby v Brně.
Své práce Jiří Sehnal publikuje i v zahraničí. Je členem několika zahraničních hudebních institucí. Spolu s pracovníky oddělení dějin hudby se podílel na vydání Průvodce po archivních fondech (1971). Je také autorem scénáře moderního Památníku L. Janáčka v Brně a několika dalších hudebních expozic či výstav.
Bohatá je i jeho činnost přednášková. Mimo jiné přednášel na vědeckých konferencích a univerzitách v Rakousku, Německu, Slovinsku, Anglii a Polsku.
Pan profesor Sehnal je radslavickým Rodákem mezinárodního významu.

Další informace o práci prof. Sehnala: životopis a bibliografie