Osobnosti obce - ocenění v roce 2003

Stanislav Jemelík, Miroslav Caletka

Stanislav   Jemelík        

 Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2003

Narodil se 9.ledna 1934 v Radslavicích Františku a Marii Jemelíkovým. Jeho otec byl zedníkem, k domu příslušelo malé hospodářství. Základní vzdělání nabyl v Obecné škole v Radslavicích a Měšťanské škole v Přerově. Dva roky navštěvoval stavební pokračovací školu v Kojetíně, současně se u firmy Josef Hádal, Radslavice, vyučil zedníkem. U něj také do likvidace jeho živnosti následně pracoval. V roce 1954 nastoupil 30-ti měsíční vojenskou základní službu. Po absolvování poddůstojnické školy v Komárně pracoval na různých vojenských stavbách. V roce 1956 byl vyhodnocen jako nejlepší pracovník MNO. Po ukončení voj služby nastoupil do Pozemních staveb v Přerově. Odtud v roce 1963 ze zdravotních důvodů odešel na stavební údržbu do Přerovských strojíren, kde pracoval ve  funkci mistra až do svého odchodu do důchodu v roce 1992.
V roce 1957 se oženil s Marií Petříkovou s níž společně vychovali tři děti, dcery Janu a Marii a syna Stanislava. 
Již v mládí se aktivně zapojil do spolkové činnosti v obci. Členem TJ Sokol byl od roku 1947 do roku 1980. V rámci TJ se aktivně účastnil tehdejších základních cvičení, byl členem výpravy TJ na 11.všesokolský slet v roce 1948. Několik let také hrál kopanou. Pracovně se podílel na výstavbě Sokolovny a následné přístavbě kinosálu.
Jeho produktivní život je významně spjat s nejstarším spolkem v obci – Sborem dobrovolných hasičů. Jeho členem je od roku 1952 dodnes. V roce 1965 byl postaven do čela nově zvoleného výboru s úkolem vyvést jej z tehdejší stagnace. Tento krok prosazený Aloisem Hrabalem se v krátké době ukázal velmi zdařilým. Činnost tehdejšího ČSPO se rozšířila jak oblasti kultury, tak zejména při pořízení nové výstroje  a výzbroje. Na počátku 70.let se stal jedním z hlavních organizátorů výstavby nové požární zbrojnice. Vykonával zde funkci stavbyvedoucího, mistra i zedníka, což se následně projevilo na jeho zdravotním stavu. V roce 1978 z funkce předsedy sboru na protest proti snahám o politické zasahování odstoupil, přestože sám byl v letech 1974-1989 členem KSČ.  V roce 1978  byl zvolen předsedou kontrolní komise hasičského sboru a v této funkci aktivně pracoval do roku 1993. V 60 a 70-tých letech pracoval i ve vyšších orgánech hasičské organizace – okrsku a OV SPO, jehož členem byl v letech 1969-1984.
Do veřejného života se zapojil také na obecní úrovni. Od roku 1971 byl členem rady MNV a předsedou komise pro výstavbu. V letech 1976-1981 byl poslancem ONV v Přerově. I dnes se zajímá o veřejné dění v obci.

Miroslav Caletka

Medaile Františka Slaměníka udělena v roce 2003

  Narodil se 14.listopadu 1944 v Radslavicích na čísle 82 Anně roz.Štěpánové z Malých Prosenic a Václavu Caletkovým. Jeho otec byl zedníkem a pocházel z devíti sourozenců. 
 Osmiletou základní školu absolvoval v Radslavicích a v Přerově. V roce 1958 nastoupil na odborné učiliště Přerovských strojíren, kde se ve tříletém učebním oboru vyučil strojním zámečníkem. U této firmy následně nastoupil do zaměstnání a pracoval zde až do roku 1996, nejprve jako montážník strojních zařízení, později jako zámečník a nakonec jako strojník a řidič stavební údržby. V roce 1996 nastoupil jako provozní pracovník Obce Radslavice, kde pracuje dodnes.
 V letech 1963-1965 absolvoval základní vojenskou službu v západočeských Klatovech, kterou ukončil v hodnosti rotný.
V červnu roku 1967 se oženil  s Jaroslavou, roz.Bernardovou ze Sobíšek. Ve dvaatřicetiletém manželství spolu vychovali 4 dcery. Tři jsou již vdané a mají své rodiny, jedna je zatím svobodná. Manželka byla od roku 1992 v invalidním důchodu a po sedmiletém boji dne 7.7.1999 podlehla zákeřné chorobě.
Jeho druhou životní láskou se stal hasičský sbor. Již jako malý kluk doprovázel svého otce, v té době velitele a později předsedu hasičského sboru v Radslavicích do zbrojnice a pronikal do všech tajů této činnosti. Oficiálně se členem ČSPO stal v roce 1961 a začínal jako člen a velitel tehdy úspěšného dorosteneckého družstva. Po návratu ze ZVS byl na výroční schůzi dne 26.prosince 1965 v Pohostinství u Záděrů zvolen velitelem nově sestaveného výboru sboru, jehož hlavním úkolem bylo vyvedení sboru z tehdejší stagnace. Této funkci se i díky pochopení své manželky plně věnoval celých 34 let. Za svou hasičskou činnost byl oceněn mnoha vyznamenáními a v roce 1999 byl jmenován čestným velitelem SDH Radslavice. V rámci hasičské organizace působil i ve vyšších orgánech, zejména okrsku. V letech 1980 – 1995 byl předsedou místního výboru SPO respektive starostou okrsku Radslavice. Jedno volební období byl také členem výkonného výboru OSH ČMS Přerov.
Aktivně se zapojil do činnosti i v dalších spolcích v obci, zejména v TJ při výstavbě šaten s tribunou a při provozu místního koupaliště. Zde působil od jeho otevření v roce 1977 až do roku 1999 jako jeden z provozních strojníků. Od mládí vypomáhal svému otci, který od počátku šedesátých let vykonával funkci hrobníka, kterou po něm později převzal a vykonává dodnes.
Aktivně se zapojil i do veřejného života. Byl poslancem MNV a v letech 1990 – 1994 členem obecního zastupitelstva. Po roce 1999 se stáhl do ústraní a žije klidný a nenápadný život.