Obecní knihovna Radslavice

Vražda v Radslavicích

Z historie naší obce.

Uveřejněno ve Sborníku Státního okresního archivu Přerov 2000

Jan Štěpán

 

O vraždě v Radslavicích Léta Páně 1582

 

            Ve starých sirotčích registrech Radslavic (1) se jako poslední zápis (2) nachází rozhodnutí tehdejšího úředníka kapitulních statků Václava Bahenského z Lukova ve věci zabití Pavla Malce jeho švagrem Matějem Krčmou. Proč a jak k vraždě došlo, se již dnes pravděpodobně nedovíme, ale můžeme nahlédnout na trest, který Matěj Krčma za vraždu dostal, a pokusit se na základě dalších informací zjistit něco o pozadí celé události.

             Nejprve se podíváme na zmíněné rozhodnutí Bahenského. Samotný čin se podle Krčmy stal na masopustní pondělí (28. února) roku 1582 a prý to bylo „neštěstím pouhým a nesvévolně“.(3) Každopádně na základě podání celé události samotným Krčmou zřejmě opravdu vše vypadalo na nešťastnou náhodu, neboť vrah, i když po činu uprchl a nějakou dobu se „pokrejval a ucházel“, byl přijat a vyslyšen zmíněným kapitulním úředníkem. A nejen to, Krčmu prý podpořily i žádosti „mnohých dobrých lidí“, na základě čehož mu byl vystaven šestitýdenní glejt, který ho měl chránit při „svobodném přijití i odjití k statku manželky i dítek svých“. V této době pak také navštívil bratry zavražděného Jana, Martina a Václava a jeho manželku Kunu, se kterými se prý „narovnal a spokojil“ tak, že mu vše odpustili a nevyžadovali ani hrdelní trest, ani žádnou náhradu. Takovéto vyřešení celé záležitosti zřejmě uvítal i sám kapitulní úředník, takže to byl právě a jen on, kdo zde uděloval následující trest: Krčma nesměl nosit po celý rok zbraň a nesměl navštěvovat krčmy – „zvláště tu, kdež by nebožtíka Pavla bratří byli“.

            Krčma měl dále za úkol jít spolu s představiteli obce a rodinou zavražděného na nějaké místo mezi Radslavicemi a Pavlovicemi (blíže neuvedeno), odkud měl po kolenou dolézt na hřbitov do Pavlovic a zde se do pasu svlečený položit naznak křížem na hrob Pavla Malce. Poté měl některý z Malcových bratrů vzít do ruky meč „dobytej“ (ten, kterým byl zločin spáchán?) a říci Krčmovi: „Znáš-li, že jsi bratra mého Pavla a bratří mých, též otce dítek a manžela Kuny po něm zůstalých zamordoval a že nyní v moci mé jsi?“ Nato měl Krčma odpovědět: „Znám se, že jsem Pavla, bratra vašeho a švagra svého, nešťastnou příhodou zamordoval a v tvé moci jsem, ale tebe i bratří tvých, tolikéž Kuny manželky a dítek po něm zůstalých prosím pro Pána Boha, že mi ten hřích odpustíte pokáním, čímž vám se toho odsluhovati připovídám.“ Na to měl přistoupit nejstarší bratr zavražděného Jan a za všechny mu odpustit, pak mohl Matěj vstát z hrobu, na němž ležel. Podobný odpros je uveden v Knize tovačovské, podle níž má proviněný „na hrob křížem lehnúti a přítel jeho najbližší má meč mezi jeho plecima koncem doluov držeti a třikrát se jeho otázati: ,již-li jsem tak mocen hrdla tvého, jakož ty byl bratra mého neb přítele?'. A když dí po třikrát: ,již, ale prosím pro Buoh, živ mne' tehdy dí: ,živím tě pro Pána Boha' a má jemu 7 odpustiti...“ A v dalším případě „...sám pak ku pokoře jíti, též na hrob lehnúti, též se pokořiti, též věčným přítelem býti“.(4)

            Dále měl Krčma udělat z dubového dřeva památku Božích muk a umístit ji do sv. Václava (28. září) roku 1583 na místo určené fojtem. Mimo to měl ještě úředníkovi zaplatit deset zlatých a dalších deset zlatých rozdělit následovně – tři zlaté knězi Matějovi do Předmostí u Přerova, čtyři zlaté do některého špitálu a zbývající tři do pavlovického chrámu Páně. O splacení posledních tří zlatých je v registrech také zmínka, a to z roku 1584, kdy peníze odvedl radslavickému úřadu a ten je předal tehdejšímu pavlovickému kostelnímu hospodáři Havlovi Šoustkovi.(5 )

            Po zaplacení pokuty kapitulnímu úředníku na sv. Bartoloměje (24. srpna) měl odejít do Tršic do vězení, kde měl být zavřen do sv. Martina (11. listopadu 1582). Ručiteli celého rozsudku pak bylo těchto deset sousedů z Radslavic – Vaněk Krčmář, Vaněk Toušek, Jan Soukup, Havel Filipův, Malec Soukupův, Havel Pavlíčků, Šimon Eliášek, Mikuláš Škudrnů, Martin Valouchů a Martin Vrťalů, a celková suma, kterou za něj ručili, byla 200 kop českých grošů. Poslední, zatím nezmíněný trest byl, „...že se má z dědiny vyprodati gruntů panských prázden býti... z dědiny se vyprodati...“

            Potud tedy samotný rozsudek. Nyní se podívejme, co je na něm zvláštního. Předně, byl to zřejmě jen Krčma, který skutečně věděl, jak se celá událost stala, a jednalo se pouze na základě jeho popisu události. Další zvláštností je, že získal na svou ochranu glejt, který se, například podle již zmiňované Knihy tovačovské, právě vrahům vůbec neměl vystavovat. „...Glejtové nepomáhají žhářóm, lúpežníkóm, zlodějóm, falešníkóm, mordéřóm a zrádcím...“, nebo na jiném místě, „...se těmto glejtové nezachovávají ani dáváni býti mohú totiž vražedlníkóm neb mordéřóm...“(6)

            Navzdory tomu, že rodina zavražděného přišla o svého živitele a zároveň plátce gruntovních peněz, nežádala žádnou finanční náhradu, a to i přesto, že po Malcovi zůstali dva nezletilí sirotci – synové Jiří a Václav.(7) Rodina oběti vrahovi také odpustila jakýkoliv další trest, na který by mohla mít nárok, včetně hrdelního trestu. A nakonec bylo Krčmovi zakázáno nosit rok zbraň – zřejmě tedy nějakou měl i onoho dne, kdy došlo k vraždě.

            Dále se podívejme, co mohou sirotčí registra vypovědět o vrahovi a zavražděném před samotnou vraždou. Nejprve tedy Matěj Krčma. Na svém statku se objevuje v roce 1578 (v samotných Radslavicích je již déle), kdy jej koupil od Jana Haluzy, a platí pravidelně při všech posudcích.(8) Dále je do doby vraždy uváděn dvakrát jako konšel, a to v roce 1575 a 1580.(9)  Prozatím nejstarší zmínka o Pavlu Malcovi pochází z roku 1579, kdy je uveden jako ručitel.(10) Malec byl také konšelem,(11) a to shodou okolností v roce 1582. Tehdy byli v úřadu tito lidé: fojtem byl Pavel Hněvek, purkmistrem Jan Medek a konšelé byli Jan Marhotka, Vaněk Matúšek řečený Bílý, Pavel Janků a samozřejmě Pavel Malec. Ten je uveden mezi konšely ještě i v době, kdy Krčma platí za svůj grunt.12 V jednom případě v roce 1582 není po zabití Malce uveden nikdo a jeho místo konšela potom převzal Matule Václavků.(13) Ze zápisů o Krčmově gruntu je zřejmé, že platil o masopustu, a jak již víme, vražda se udála právě na masopustní pondělí. Nyní samozřejmě vyvstává otázka, zda tato okolnost a vražda spolu nějak souvisí, ale naneštěstí by to byl jen neprokazatelný dohad.

            Tím by také celé pátrání mohlo pro nedostatek informací skončit – máme zavražděného, který byl snad zabit nešťastnou náhodou svým příbuzným, vraha, který byl sice lehce, ale přece jen potrestán, ale... Právě potrestání Matěje Krčmy odvíjí další část příběhu, která jej však nerozmotává, naopak spíše ještě více utahuje smyčky, které zřejmě nikdy nebudou rozvázány. Jedním z trestů byla povinnost se „...z dědiny vyprodati, gruntů panských prázden býti...“ Zvláštní ale je, že Krčma dále platí za svůj grunt, a to až do roku 1600 a od roku 1601 je grunt po něm, jakožto nebožtíkovi, prodán.(14) A nejen to, je také mnohokrát do své smrti uveden jako ručitel, či mezi těmi, kteří po smrti některého hospodáře skupují na jeho statku nějakou část inventáře, a to poprvé od vraždy již v roce 1583! (15) A ani to není všechno. Krčma je v roce 1586 ručitelem jednomu z Malců,(16) tedy příbuznému zavražděného. Ba dokonce ho v roce 1588 nacházíme opět ve funkci konšela v Radslavicích, odkud měl být vyhoštěn! Pravdou je, že existovali dva Matějové Krčmové – otec a syn, ale syn je poprvé v roce 1611 uveden jménem a do té doby je uváděn spolu se svým bratrem pouze pod označením „sirotci“,(17) takže jednoznačné vysvětlení není ani zde.

            Kdo tedy byl Matěj Krčma, který – ač vrahem, žil dál zřejmě vcelku klidným životem, a kdo byl Pavel Malec, který – ač zavražděn, upadl zřejmě velmi rychle v naprosté zapomnění? Je možné, že Matěj Krčma byl nějakým naprosto neznámým zchudlým příbuzným rodu Krčmů z Koněpas (18) – tedy stále přece jen šlechticem s trochu jinými právy než obyčejný člověk? Ostatně způsob odprosu na hrobě Malce odpovídá spíše odprosu šlechtice než sedláka.(19) Také zákaz nošení zbraně předpokládal její (jejich) vlastnictví, ba dokonce je možné, že meč zmíněný při odprosu byl Matěje Krčmy (možná i vražednou zbraní), a to není zbraň sedláka. Nebo mohl být jen na svou dobu chytrý a vychytralý člověk, který dokázal všechny přesvědčit o tom, že je vše tak, jak on to říká, a později se vyhnout i částem trestu. Otázkou také je, jakou roli hrálo zmíněné švagrovství Krčmy s Malcem. Na druhou stranu celá událost by mohla naznačovat, že se z nějakého důvodu všichni chtěli Pavla Malce zbavit. Možná, že se jen jako konšel příliš pletl do věcí ostatních a jeho smrt tak všichni uvítali.

            To jsou ale všechno jen dohady a je pouze na čtenáři, jak tyto hádanky rozřeší a jakou pravdu si v tomto příběhu najde. Více informací již zřejmě k nikomu ani k ničemu v této věci nenajdeme.

 

Poznámky

 

 

1.           Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, fond Metropolitní kapitula Olomouc (MCO), kn. č. 90, sg. S 116, opis sirotčích register dědiny Radslavic z let 1571–1618, ověřený v roce 1681 olomouckou městskou radou.

2.            MCO, kn. č. 90, fol. 352r,v.

3.            Pokud není uvedeno jinak, všechny informace a citace kurzívou v uvozovkách viz poznámka č. 2.

4.            Brandl, V.: Kniha tovačovská. Brno 1868. První případ, kdy zabil pán pána – s. 116 – kap. 210 O odkladích hlav vedle práva země a druhý případ s. 117 – kap. 212 O odkladu hlavy sedláka.

5.            MCO, kn. č. 90, přední přídeští.

6.            Brandl, V.: cit. dílo. K této okolnosti viz. s. 111 – kap. 201 O glejtech a dále již zmíněná s. 117 – kap. 212.

7.            MCO, kn. č. 90, fol. 231r, v.

8.            MCO, kn. č. 90, fol. 271v – 274v.

9.            MCO, kn. č. 90, např. fol. 9r, 10v.

10.        MCO, kn. č. 92 sg. CO 529, opis purkrechtních register dědiny Radslavic z let 1534–1618, ověřený v roce 1681 olomouckou městskou radou, fol. 216r.

11.        MCO, kn. č. 90, např. fol. 11r.

12.        MCO, kn. č. 90, fol. 272r.

13.        MCO, kn. č. 90, fol. 260v.

14.        MCO, kn. č. 90, fol. 274r, v.

15.        MCO, kn. č. 90, např. fol.13r, 17r, 53r, 69v, 228r, v, atd.

16.        MCO, kn. č. 90, fol. 57v.

17.        MCO, kn. č. 90, fol. 276r.

18.        Pilnáček, J.: Staromoravští rodové. Vídeň 1930, s. 342, č. 1225.

19.        Viz poznámka č. 4.

 

 

http://www.rosmus.cz/dokumenty/sbornik-statniho-okresniho-archivu-prerov-2000.pdf

 

Chcete nás navštívit? Bloudit nebudete!

mapa
mapka_radslavice.gif

Veřejný internet

http://www.brezen.cz/cs/bmi-sdruzeni/verejny-internet/verejny-internet

Potřebujete poradit?

http://www.ptejteseknihovny.cz/

Celé Česko čte dětem

http://www.celeceskoctedetem.cz/

Týden knihoven

logo Týden knihoven

Noc s Andersenem

http://www.knihovnabbb.cz/cz/noc_s_andersenem

Svaz knihovníků a informačních pracovníků

http://skip.nkp.cz/index.htm

 

„Máš-li zahradu a knihovnu, pak máš všechno, co potřebuješ.“ Cicero

Provoz knihovny není přerušen.
Jste srdečně zvaní k návštěvě.

Posledním půjčovacím dnem v letošním roce bude pondělí 20. prosince 

Více  informací na stránce:

2021 Události v knihovně

Půjčovní doba :

Pondělí:
9.oo -11.oo 15.oo -19.oo
Sobota:
9.oo -11.oo

 

Možnost kontaktu

http://cs-cz.facebook.com/people/Obecni-Knihovna-Radslavice/100001561952525

Městská knihovna v Přerově

Aktuality a pozvánky MěK v Přerově

http://www.knihovnaprerov.cz/index.php

Čtenářský deník MP3

Povinná četba k poslechu - pomocník zejména pro studenty na vlnách ČRo3 - VLTAVA

Nabídka knih MP3
http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/autori

Audiopohlednice z Radslavic

poslechni si

Šumná města - Přerov

Odkaz na oblíbený seriál ČT, díl věnovaný Přerovu

Předpověď počasí

Radar bouřky

Návštěvnost stránek

057318