Noc s Andersenem 2011

souhrnná zpráva za všechny knihovny

 fotografie z Radslavic

"V pátek se Čtvrtkem" v Obecní knihovně  Radslavice

přihlášené děti:
Katka Dostalíková, Deniska Filipová, Lenička Kudrnová, Nelinka Jurečková, Oto Jurečka, Ondra Petráš, Terezka Rábová, Ivanka Seidlová, Katka Klarová, Vendulka Janáčková, David Černošek, Anička Švitelová, Marie Švitelová

Od paní učitelky i od paní ředitelky základní školy jsem věděla, že se přihlášené děti na Noc s Andersenem už velmi těší. Nejspíš proto první spáči přišli ještě před dohodnutou 17. hod. Společně jsme se seznámili s připraveným programem, představili jsme si osobnost Václava Čtvrtka, připomněli jsme si jeho knížky pro děti a přečetli jsme si příběh o Křemílkovi a Vochomůrkovi Jak vařili šípkový čaj. U povídání jsme mlsali tvarohové koláčky a stejný čaj jako měl Vochomůrka - šípkový. S plnými bříšky jsme si zahráli seznamovací hru na jména.Koho by nebavilo plácnout srolovanými novinami po kamarádovi, který si jen těžce v napjaté chvíli vybavuje jméno svého spolunocležníka!  Přestože to byla první hra, už při ní jsme se pěkně rozdivočili. Protože bylo  venku krásně teplo, vydali jsme se za knihovnu na hřiště, kde jsme se napřed pěkně rozběhali při soutěžních úkolech a pak jsme křídami pomalovali pohádkovými hrdiny celý dlouhý chodník od školy až po cestu ke koupališti. Přišel čas naučit se pěkný vílí taneček. Nebylo to vůbec lehké. Napřed se nám pletly nohy, ale po usilovném nacvičování při melodii z večerníčkových pohádek z pařezové chaloupky se z nás stali  tanečníci přímo ukázkoví. Však naše počínání přilákalo i diváky. Tříletý Tomík a 5-letá Terezka se k nám přidali už při malování křídami na chodník, zůstali s námi při nacvičování tanečku a pak nás doprovodili i zpět do knihovny. Tak se z diváků stali účastníci našeho večera. Však to už nám zpívala písničku i naše hladová bříška a venku se započalo smrákat.  Připravili jsme si tedy v knihovně večeři, ba přímo hody. Bramborový salát se nám povedl, kuřátko bylo také dobré, a nechyběla ani sladká tečka ze zásob, co nám připravily a napekly k mlsání naše maminky, nebo i babičky. Po večeři jsme se vydali na tajnou strašidelnou výpravu. Pro jistotu jsme naše nové malé návštěvníky zavedli zpět k mamince. Na rozloučenou nám slíbili, že jen co trošku povyrostou, začnou také navštěvovat knihovnu. Budeme se na ně těšit. Cílem naší tajné výpravy bylo podzemí mateřské školy, kam se děti ještě nikdy nedostaly. Starý sklep, který snad kromě pavouků a myšek už dlouho nikdo nepoužívá, totiž osídlily pro tento večer kouzelné bytosti. Nepochybujte o tom, že když jsme utvořili dvojice a první z nich se měla vydat na průzkum, byla ve všech dětech jen malá dušička. Ve sklepě byla tma, jen mihotavé plamínky svíček nám ukazovaly cestu a hned za první zatáčkou nás vylekala ježibaba s ukrutně dlouhými nehty. V ruce  držela a hladila velkou černou myš. Těmi dlouhými nehty nám ukazovala směr naší cesty. tak jsme došli až k dalším čarodějům a čarodějnicím. V každé místnosti jsme museli splnit jeden úkol, aby nás čarodějnice pustily na další cestu. Naštěstí tyto bytosti nebyly zlé a splnit úkoly jsme zvládli. Snad nejtěžším úkolem bylo udržet jazyk za zuby, a neprozradit kamarádům, kteří se do sklepa teprve chystali  co je tam čeká. Svěřit se se svými zážitky a dojmy jsme se mohli teprve až vyšla ze sklepa poslední dvojice. Celou zpáteční cestu do knihovny jsme si měli o čem povídat. Nastal čas vyrobit si pohlednice  a napsat na ně domů krátkou zprávu. Protože v noci pošťáci u nás spí, museli jsme je po vesnici roznést a doručit do schránek  sami. Během naší obchůzky odbíjely zvony na kostelní věži půlnoc. Po návratu do knihovny nastal čas, připravit si své spací místečko. Nocležníkem je i Ondra, který před týdnem byl oceněn jako náš  nejlepší dětský čtenář. Při té příležitosti byl oměněn knihou Petry Braunové Ema a její kouzelná kniha. Ondra má z knížky radost,   a proto nám ji přinesl ukázat a před spaním  z ní předčítal. Únava a pozdní hodina vykonaly své a v 1:15 hod nám usíná první čtenář Davídek. Poslední z nich usínají až ve čtyři hodiny. Já usedám ke "strojům" a připravuji Památné listy na neopakovatelnou noc, které si předáme při snídani, která bude pro první čtenáře  už za hodinu a půl, protože Kačka s Deniskou  si musí přivstat, jedou hned ráno na sportovní utkání v basketbale. Zkusím tu hodinku využít a zamhouřit aspoň jedno oko. 

Odchází pomalu noc s Andersenem 2011. Ať žije Noc s Andersenem 2012!